rozšířené vyhledávání
SK | EN | CZ
NejbližšíNovinky
NejprodávanejšíNovinky
10,80 €Cena bez DPH
Do košíka

NejčtenějšíNovinky

Co je zdravé pracoviště

V poslední době zaznamenávám od našich zákazníků zvýšený zájem o téma ergonomie pracoviště. Oslovují nás s žádostí o posouzení současného stavu pracovišť, chtějí navrhnout změny tak, aby se pracovník nemusel ohýbat, otáčet a aby používal ergonomické nářadí. Jsem tomuto trendu upřímně rád, protože je to téma o lidech a pro lidi. S Davidem Tučkem organizujeme semináře o nemocech z povolání a popovídal jsem si s ním o jeho názoru na téma "zdravého pracoviště".
doc. Ing. David Tuček Ph.D., je děkanem Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je garantem oborů - Ekonomika a management, Systémové inženýrství a informatika, Průmyslové inženýrství na UTB ve Zlíně. Za sebou má několik úspěšných projektů a spolupráci s podniky: HELLA Mohelnice, CONTI Trutnov, ITT Holding Ostrava, Barum Continetal, Meopta Přerov, Moravskoslezský automobilový klaster. Člen odborové rady Průmyslové inženýrství a management: Fakulta strojní, ZČU v Plzni. Člen vědecké rady Ekonomické fakulty, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 

David Tuček



David, říká se, že zdraví máme jen jedno. Uměl bys definovat, jaké charakteristiky by mělo mít zdravé pracoviště?

Jestliže hodnotíme „zdravé pracoviště", mělo by být optimalizováno hned z několika různých pohledů. Mám na mysli faktory fyzické i psychické (kognitivní). Tzn. zohlednit nejen např. pracovní polohy, práci s břemeny či  eliminaci potenciálu úrazů, ale i oblasti psychických aspektů pracovních činností, výkonnosti, ale i stresu a napětí, zrakové zátěže či prevence podmíněných nemocí pohybového aparátu v důsledku přetížení. Velmi často je pak opomíjena oblast sociotechnická – organizace práce jako taková.




Jaké jsou nejčastější ergonomické nedostatky našich pracovišť?

Při hodnocení vždy doporučujeme analyzovat pracoviště komplexně tzn. za všechny oblasti dle výše uvedených faktorů / pohledů. Dříve byly podceňovány např. i kategorizace prací jako takové, či dimenzování (ergonomické projektování pracoviště). V posledním desetiletí se jistě mnohé udělalo, ale důsledky – nemoci z povolání nemizí, a dopady vidíme ve statistikách stále a možná právě dnes. Nedostatky jsou mnohdy a opakovaně v nedodržování již nastavených pracovních norem, standardů bezpečnosti, doporučených bezpečnostních přestávek, či rehabilitačních cvicích (pokud jsou vůbec pro pracovníky vytvořeny). A často jdou cíle výkonu (kvantitativní tzn. počet operací) a motivační prémie i za bezpečnou hranici a proto vznikají nemoci pohybového aparátu v důsledku přetížení ať již z pohledu celkové fyzické zátěže či lokální svalové zátěže (LSZ).





Jaké druhy průmyslu jsou na tom nejhůře a naopak, nejlépe?

Možná spíše otázku upravím, aby se dalo odpovědět výstižněji. U kterých odvětví víme, že jsou problémy časté (či častěji zjišťované)? Tam kde se analyzují nemoci z povolání nejpřesněji, máme i relativně přesné výsledky. U těchto oblastí pak můžeme vyjádřit i závěry.

Těmito oblastmi je často auto-motive. Tzn. nejen samotní výrobci automobilů, ale i košatý řetězec dodavatelů, u kterých jsou také tlaky na snižování ceny a nákladů na trhu markantní. Jsou tím i velké tlaky na výkony pracovníků. Vede to do určité míry i k tlaku na zvyšování počtu vynakládaných pohybů. Do budoucna však logicky vyústí i ve vyšší úroveň automatizace či vývoje nových technologií. 

Často však musíme v průmyslových firmách řešit ergonomické optimalizace i pro odvětví mimo auto-motive např. výroby s náročnými operacemi na ergonomii, nejčastěji na montážních pracovištích (stejně jako auto-motive) i v nábytkářském, potravinářském či strojírenském průmyslu. 

I mimo průmyslová odvětví je řada odvětví, kde problémy na první pohled nevidíme, ale „doutnají" v nich. Např. práce zubních laborantů, řada kancelářských pracovišť, obojí z hlediska LSZ. 

Z pohledu nedostatků ergonomie a nemocí z povolání jsou pak na opačné – bezpečné straně ta odvětví, kde je práce rozmanitá a mění se pracovní polohy, pracoviště i vykonávané činnosti, ale přitom mají dobře zvládnutou bezpečnost a hygienu práce, resp. pracoviště. 


Jak se projevuje nezdravé pracoviště na člověku a celkové populaci z dlouhodobého hlediska?

Z dlouhodobého hlediska, dle platných Nařízení vlády v ČR i SR, hodnotíme  těchto šest skupin: nemoci z povolání (NzP) způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci z povolání dýchacích cest, kožní, přenosné a parazitární a způsobené ostatními faktory a činiteli.
Z dlouhodobého hlediska například v ČR – za posledních 10 let dominují NzP způsobené fyzikálními faktory  - v souhrnu téměř 6 tis. hlášených, proti cca 2,5 tis. nemocí dýchacích cest či „pouze" 122 NzP způsobenými chemickými látkami. Na Slovensku je situace obdobná, snad s upřesněním, že statistiky jsou v absolutních četnostech výskytu cca o 1/3 až 1/2 nižší.


A jak se liší zbytek Evropy či světa? Odpověď by bylo třeba asi hodně protáhnout, pokud bychom se věnovali odlišnosti teritorií a oborů, ale jedno je možné říci jasně. V porovnání se zbytkem Evropy či světa, máme v ČR a SR jeden primát. Tím je nejtvrdší legislativa pro měření a posuzování LSZ. I proto se naše výzkumy a spolupráce s podniky a  zvláště pak průmyslovou praxí soustředí na problematiku měření LSZ. Zjednodušeně je možno říci, že zbytek Evropy i světa posuzuje vznik nemocí v důsledku LSZ a dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže (DNJZ) na základě základních či specificky sestavených checklistů, pro konkrétní typy pracovišť. Oproti tomu ČR a SR má v zákoně posouzení na základě EMG. My jsme ho s našim týmem schopni provést i patentovaným dataloggerem.


Jak firmy vnímají potřeby zlepšování ergonomie? Chtějí to?

Firmy nejednají stejně ani v jednotlivých oborech, a i v průběhu času se jejich chování mění. Pravdou je, že v dobách prudkého rozšiřování (expanze) výroby a přebytku pracovníků jsou tlaky na ergonomii nižší. A naopak více se jí věnují např. v dnešní době, kdy je pracovní síly na trhu fatální nedostatek. V době, kdy roste cena lidské síly, tzn. sílí tlaky na finanční ohodnocení práce lidí, a tím i odškodňování těch, kterým nenávratně poškodila zdraví.


Považuješ zlepšování ergonomie jako benefit pro snižování fluktuace?

Ano je to jeden z pozitivních faktorů ve smyslu minimalizace fluktuace, ale v kontextu ostatních faktorů (motivačních a pod.) asi ne ten nejvýznamnější (z pohledu pracovníků, a ani ze statistik to nevyplývá). 


Kde by se mělo s ergonomií začat? Je to dobře podchycené na školách už u dětí?

Zdálo by se dostatečné říci: začít na pracovištích, již při kolaudaci linek. Tzn. při kategorizaci prací daných pracovišť. A jde se ještě dál, tzn. je třeba začít již při designování výrobku, vyrobitelnosti, konstrukce, procesů a operací. Protože ty předurčí, zda bude možné operace automatizovat, zda bude možné dedikovat kvalitu při daném způsobu provádění operací automatizovaně, anebo se „bohužel" bude muset provádět ručně, či s vyšším zapojením lidské práce a námahy. Ať již z pohledu výrobních operací nebo kontrolních a dalších.

Ale je třeba jít ještě dál, jak ostatně naznačuje vaše druhá podotázka. Je potřebné začít již během školního a předškolního vzdělávání. Minimálně v oblastech, jako je správné držení psacích potřeb, sezení u počítače, dodržování základních vzdáleností očí od monitoru či knihy, držení těla při chůzi, stání, nebo třeba správná školní aktovka či batoh. Pravdou je, že již v dětství získáte nebo nezískáte základní návyky a právě v dětství se naučíte či nenaučíte o sebe a své tělo pečovat. A vo tom ergonomie především je.




Jaké jsou trendy ve vzdělávání „ergonomů"?

Za naši oblast vysokoškolského vzdělávání mohu říci, že výuku ergonomie máme pevně v osnovách studijních programu průmyslového inženýrství a podporujeme ji nejen teorií, ale i plnohodnotnými SW produkty typu SIEMENS JACK, či při projektování pracovišť aplikacemi PLANT SIMUL či WITNESS atd. Věnujeme se jí i v oblasti vědy a výzkumu, za což hovoří v poslední době jeden patent a užitný vzor.

Ergonomii a lidskému zdraví, zdar…
David Tuček

Budu rád, když při projektování „zdravého pracoviště" oslovíte firmu IPA Slovakia. Připravíme pro vás návrh, jak se v této oblasti posunout dopředu. Rozhovor vedl Matúš Višňanský, IPA Slovakia.

Přečtěte si víc podobných článků mezi prvními a objednejte si časopis Průmyslové inženýrství.

Chcete odebírat newsletter IPA Czech?

Zůstante s nami ve spojení s newslettrom IPA a vyberte si, o které informace máte záujem.

Komentáře

Tento článek zatím nemá žádne komentáře. Budte první!

TOP články

Exponenciálny svet a čo pre nás ...V rámci konferencie „Očakávajme neočakávané" budeme ...

Korelácia Industry 4.0 a nástrojov Lean ...V súčasnej dobe sa organizácie snažia využívať princípy ...

Keď prichádza nové na svetPripadám si niekedy ako pôrodník. Lekár pomáha pri pôrode ...

Nejnovější články

Spájanie inovátorovŽijeme vo svete prepájania vecí a ľudí. Naše deti sa v ...

Flexibilní výrobaVybudujte si svůj byznys bez zbytečného rizika, ...

Manipulace a komplex méněcennosti nebo ...Manipulaci obecně charakterizuje strategie, při ...
© 2012 IPA Czech, All rights reserved