rozšířené vyhledávání
SK | EN | CZ
NejbližšíNovinky
NejprodávanejšíNovinky
10,80 €Cena bez DPH
Do košíka

NejčtenějšíNovinky

Optimalizace logistického systému

Optimalizace, často skloňovaná, oblíbené a záhadné slovíčko, pod kterým si však představíme různé věci. Operátoři logistiky vidí pod optimalizací redukci pracovní síly a růst norem, manažeři úspory a přínosy, majitelé snad rozvoj fabriky a zvládnutí turbulentních logistických změn.

Co to tedy je? Není to jednoznačně úspora počtu pracovníků a v konečném důsledku to nemusí být ani úspora nákladů. Optimální systém je takový, kde umíme jednoznačně říci, že byly splněny naše očekávání, očekávání zákazníků, jsme flexibilní, rychlí, téměř bezchybní a pokud se vyskytne nějaká chybička, víme kde a umíme nastavit opatření, kterými se jí vyhneme. Chceme být rychlí, bezchybní, pružní a nejlépe za minimální investice. Je to jako kdybychom chtěli mít Ferrari z limitované edice za cenu běžné limuzíny, ale to nejde.

 

V dnešním logistickém světě se stále víc skloňují pojmy jako Industry 4.0, 100 % traceabilita a flexibilita procesů. Každá optimalizace v oblasti logistiky proto  musí procházet čtyřmi základními fázemi:

  1. Definováním cílů, očekáváním a předpokladů, za jakých budeme s výsledkem spokojeni, což je jednoznačně úkol managementu firmy.
  2. Důkladným popisem současného stavu, měřením, zjištěním, argumentováním, hledáním úzkých míst, analyzováním současného stavu procesů, toku materiálu, dokumentace a zjišťováním příčin vzniku různých chyb. Co když chci změnit něco, co funguje a naopak nemáme cíl investovat úsilí a peníze do změny procesů, které to nezbytně vyžadují? Důležité je uvědomit si, že toto není zákaznický audit, kde ukáže firma jen to, co má auditor vidět. Uklidíme a tváříme se, že něco funguje, ale v "logistické analýze", naopak musí být procesy prováděny bez zakrývání chyb.
  3. Hledáním řešení, které eliminují zjištěné nedostatky, porovnáváním jednotlivých koncepčních projektových řešení a jejich vyhodnocením. V této fázi je podle mého názoru nejdůležitější znát možnosti řešení - zkušenosti projektového manažera z praxe, znalosti z jiných firem a znalosti logistických novinek a řešení ve světě.
  4. Výběrem řešení, následně jeho detailním koncepčním projektováním, naceněním, sjednáním potřebné IT podpory, harmonogramu prací a výběru pilotní realizace. Po ukončení pilotní realizace a spuštění ostrého provozu dohodnutých změn je důležité, aby zůstaly nejméně jeden rok pod dohledem zkušeného logisty společnosti. Právě zde se dělají velmi časté chyby, máme dobré řešení, otestované, tak proč bychom se měli zabývat ještě tím, abychom "sledovali" jeho chování další rok.

Odpověď je jednoduchá, každý z nás má tendenci si něco ulehčit, zjednodušit si vlastní práci a dělat jen to, co musí. Například běžný stav v slovenských a českých podnicích: zásobování linek do supermarketů v kanbanových okruzích vidí operátor takto: proč bych si jako operátor žádal materiál skenováním bedničky každých 30 minut, když to můžu udělat jednou za hodinu, dvakrát načtením Barcode materiálu. No manažer to může vidět takto: nefunguje kanban ani interní logistika, asi jsme to špatně navrhli, jdeme to ještě jednou zkontrolovat. Přitom stačí na systém "dohlížet", neustále řídit a vysvětlovat proč ne dvakrát barcode. Takových příkladů bychom mohli uvést nespočet.

Definování cílů a očekávání

Pojďme se společně podívat na to, co předchází „projektu optimalizace".

Optimalizujeme pravidelně "proaktivně", nebo jsme "reaktivní" společnost, která začíná se změnami v logistice, až když se začnou objevovat existenční problémy, nedostatek místa nebo pracovníků, mnoho procesních chyb a selhání nebo neprojdeme auditem zákazníka, jak jsme si přáli? Cílem by neměla být rychlá "efektní" řešení, jen aby to nějak fungovalo a "pak se to dořeší", ale řádně koncepční změny, i když jejich součástí jsou i okamžitá nápravná opatření, která vedou k rychlým změnám k lepšímu. Cíle firmy jsou v první řadě strategické a z nich by měly být definovány cíle logistické: například potřeba růstu kapacity skladů o 40%, potřeba zrychlení procesů vychystávání a skladování o 30%, stoprocentní identifikace toku materiálu, 100% FIFO, 100% flexibilita (tisíc krabic, ale i tři tisíce krabic se stejným týmem pracovníků), zvládání změny plánu na úrovni dvou hodin a podobně. Musíme si uvědomit, že z cílů vyplynou v konečném důsledku řešení. Na jejich dosažení a pokud najdeme správné řešení můžeme investovat a šetřit zároveň i v logistice.

 

Analýza a vyhodnocení současného stavu

 

Už tato fáze musí vycházet z cílů optimalizace. Pokud se mám zaměřit na zvýšení skladovací kapacity o 40% na současné skladové ploše, hledáme parametry a porovnáváme a analyzujeme úplně jiná data a procesy, jako kdyby cílem bylo například 100% FIFO, 100% identifikace toku materiálu nebo Traceability procesů.

Nejvíce skloňovaná slovíčka 100% FIFO, bezchybnost, identifikace materiálových toků, spolehlivost dat a Traceability by měly být samozřejmostí dnes už skoro každé společnosti (nejen automotive). Nemá smysl podrobně psát, kde a co měřit, protože pokud i srovnáme dvě sesterské firmy, které vyrábějí zcela totožný sortiment v různých lokalitách, najdeme mezi nimi výrazné odlišnosti a tedy nemůžeme použít přesně stejné metody a nástroje.

Doporučujeme nezanedbat následující:

  • Zpracování historických dostupných dat v informačním systému, ideálně zpětně za poslední rok (příjmy na sklad, výdaje, počty dokladů, vytížení pracovníků a manipulační techniky, objednávky z výroby, tok dodacích dokladů)
  • Pozorování procesů vykonávaných v současném stavu (kdo, jak, jaké používá prostředky, tok informací a materiálové toky, chyby a používané „pomocné evidence")
  • Vyhodnotit a zjistit příčiny „logistických plýtvání" ke kterým dochází. Proč se něco hledá, překládá, označuje duplicitně, zapisuje, skenuje, několikanásobně kontroluje, převáží, vrací a jiné.

Metod a nástrojů, jak si přitom pomoci je několik, od snímkovacích a hodnotících formulářů, přes metody předem určených časů (metody pro Analýzu a měření práce), přes procesní mapy a diagramy informačních a materiálových toků, až po různé pomocné aplikace v iPadu / smartphonech (například pro měření pohybové aktivity a rychlosti chůze), ergonomické měřící přístroje, až po softwarové měření (GPS moduly, skenery 3D ...).

 

Hledání vhodných řešení a trendy současnosti

 

Dostáváme se do fáze, která je podle mě nejtěžší, protože na současném logistickém trhu je v nabídce množství společností a logistických řešení. To jediné nejlepší vlastně již neexistuje. Jak z toho ven?

Pokud hledáme společně se zákazníkem vhodné řešení, jdeme krok po kroku od těch nejjednodušších "úzkých míst" a možností logistické změny, až po ty nejsložitější. Jednoduchá řešení na jednoduchá "úzká místa", například ruční přepisování dokladů, několikanásobné počítání artiklů, podepisování převzetí dokladů a často lze najít i formou úprav v informačním systému nebo zavedením vizuálních řídících prvků, nebo jen proškolením pracovníků nebo změnou jejich náplně práce.

Složitější oblasti již budou vyžadovat hledání variant. Jde přitom o změny jako jsou nevhodné skenovací zařízení, nebo jejich nedostatečné využívání, úpravy informačního systému, doplnění hardware a software nástrojů a podobně.

Zde se můžeme zajímat například o systémy automatické identifikace pracovníků, techniky a dílů, známé jako RTL (Real Time location System):

 


Obr.: RTL, zdroj společnost Anasoft

 

Podle vyjádření softwarových společností, se kterými se setkávám při své práci, je nasazení RTL a různých jiných software nástrojů nejnáročnější zejména v segmentu automobilového průmyslu, s čímž jednoznačně musím souhlasit vzhledem k turbulenci vývoje tohoto segmentu.

V mnoha firmách v současnosti využívají automaticky řízené dopravní zařízení (AGV), dopravníkové linky, až po plně automatizované skladové řešení (časově a finančně nejnáročnější, ale v konečném důsledku nejpřesnější a nejrychlejší).



Obr.: AGV pro přepravu těžkých a rozměrných nákladů


Obr.: AGV  podběhové Asti

Nic však není černobílé, jako příklad si uveďme rozšířené systémy pro automatizaci interní přepravy AGV/LGV/AGC, robotizované vozíky společnosti Effidence pod názvem EffiBOT, až po „samo-navigační" zařízení společnosti KNAPP Industry Solutions GmbH.


Obr.: EffiBOT robotizovaný vozík


Obr.: Robotizovaný vozík s prostorovou samoorientací „Open shuttle"

Jak je vnímané tak často skloňované Industry 4.0 software společnostmi a výrobním podnikem, co by to mělo být?

Industry 4.0, respektive nástup užšího propojení strojů a zařízení, může pomoci výrobním podnikům s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, rychlostí reakce, flexibilitou rozhodování a dosažením konkurenční výhody v tržním prostředí. Pokud například potřebují výrobní podniky operativně měnit montážní postup, mohou využít softwarové nástroje pro řízení a monitorování výroby. Ty jim umožní vizualizovat pracovní postupy přímo na terminálech umístěných u montážních pracovišť. Současně je díky těmto nástrojům možné generovt a elektronicky distribuovat pracovní příkazy pro jednotlivá montážní pracoviště. Bez potřeby zásahu člověka je na základě výrobního plánu a předepsaných technologických postupů jasně definovaná časová posloupnost realizace výroby jednotlivých objednávek. Automatická online distribuce výrobních objednávek a navigace LOGISTY pomocí obrazovek umožní realizovat logistické procesy bez zdlouhavého zaškolování nových pracovníků a bez zbytečných chyb, což v dnešní době vysoké fluktuace pracovních sil jistě ocení nejedna výrobní firma.


Co mě jako logistu těší je fakt, že dnes už i slovenské a české podniky, ve kterých pracuji, stále více zvažují možnosti automatizace a softwarové podpory jako nezbytnosti a nejen "růst norem, nové skladové prostory".

Existují mnohá logistická řešení, ale mají jedno společné: jejich nesprávná implementace, jako i nepochopení, proč jsou vlastně nutná a v čem mohou pomoci, způsobuje více škody, než užitku. Vyvarovat se těmto chybám se dá jen tak, že firma přesně ví, co potřebuje, co od daného řešení očekává a zná možná řešení a možné dodavatele. Já hledám a učím se logistická řešení posledních téměř šestnáct let, ale stále vím, že ještě neznám mnohé z nich. Proto je podle mě extrémně důležité, aby každý "Logistik Manažer" v podniku měl možnost jít se někam podívat, poznat, co ve světě existuje, jak to dělají jiní a jen tak to může správně dělat i on, i když to, co je nejlepší dnes, nemusí být aktuální a nejlépe o dva roky. Každá firma musí jít vlastní cestou.

Jednou z možností jak poznat, co ve světě existuje a jak jsou na tom jiné firmy je Fórum praktickej logistiky.

Chcete odebírat newsletter IPA Czech?

Zůstante s nami ve spojení s newslettrom IPA a vyberte si, o které informace máte záujem.

Komentáře

Tento článek zatím nemá žádne komentáře. Budte první!

TOP články

Exponenciálny svet a čo pre nás ...V rámci konferencie „Očakávajme neočakávané" budeme ...

Korelácia Industry 4.0 a nástrojov Lean ...V súčasnej dobe sa organizácie snažia využívať princípy ...

Keď prichádza nové na svetPripadám si niekedy ako pôrodník. Lekár pomáha pri pôrode ...

Nejnovější články

Spájanie inovátorovŽijeme vo svete prepájania vecí a ľudí. Naše deti sa v ...

Flexibilní výrobaVybudujte si svůj byznys bez zbytečného rizika, ...

Manipulace a komplex méněcennosti nebo ...Manipulaci obecně charakterizuje strategie, při ...
© 2012 IPA Czech, All rights reserved