rozšířené vyhledávání
SK | EN | CZ
NejbližšíNovinky
NejprodávanejšíNovinky
10,80 €Cena bez DPH
Do košíka

NejčtenějšíNovinky

Šetřením ještě nikdo nezbohatl

Několik postřehů pro manažery, kteří zasvětili svůj život snižování nákladů.

V nadnárodních koncernech vidím stále častěji podobné scény: výrobní závod vytvoří rekordní zisk pro svou matku a namísto ročních odměn její pracovníci dostanou na další rok ještě nereálnejšie cíle než dříve. Všude se snižují náklady a když se to nedaří, vymění šéfa. Zadání je jasné - dojit kravičku lépe než jeho předchůdce a zbytečně nevykrmovat. Produktivita práce se prý na Slovensku zvýšila za 20 let ze 40% průměru EU na 80%. Hovoříme však o produktivitě a ziscích zahraničních firem na našem území. Celé se to začíná u nenasytných akcionářů, kteří chtějí zisky a dividendy. Shora dolů se pak definují stále ambicióznější cíle zaměřené hlavně na snižování nákladů. 

Platí však pravidlo, které říká, že každý systém vyčerpává svůj potenciál zlepšování. Jinými slovy – pokud budeme v produktech a v podnikových procesech poctivě odstraňovat plýtvání a redukovat náklady, po čase budou úspory stále nižší a námaha na jejich dosažení vyšší. Platí i zákon S křivek, který říká, že když vznikne nový produkt, který otevírá nové trhy (modré oceány), tak se konkuruje jeho inovacemi (zlepšení funkčnosti, zvyšování užitků pro zákazníka a redukce škodlivých funkcí) a dosahují se ziskové marže v desítkách procent . Poslední fáze S křivky je zaměřena především na snižování nákladů v hyperkonkurenčním prostředí, kde se bojuje o několik procent zisku.


 Obr.1.: S křivka a životní fáze výrobku
Manažeři a podnikatelé by měli svůj pohled od produktivity člověka, stroje a výrobní linky zaměřit na výkonnost celého podnikatelského modelu. Nač produktivně vyrábíme tolik automobilů, když mnohé z nich pouze stojí nevyužité na parkovištích, nebo se v nich vozí jeden člověk a po třech až pěti letech se v nich začnou kazit moduly, abychom zákazníka donutili koupit si nové auto? Toto není pouze plýtvání materiálem, přírodními zdroji, ale i lidskou prací. Věřím, že „uberizace" a ekonomika sdílení přispějí k tomu, že na cestách a ve městech bude méně aut a víc stromů, že inženýři znovu začnou zvyšovat spolehlivost produktů a přestanou plánovat jejich opotřebení a skracovat životnost.

Nedávno jsem byl na konferenci o produktivitě a viděl jsem tam spoustu strhaných lidí, kteří celý život tvrdě pracují. Někteří z nich si poškodili zdraví, jiným se rozpadly rodiny a oni pracují, pracují a pracují ... Vždycky jsem si myslel, že mistři produktivity by měli méně pracovat a více žít, ale asi jsem se mýlil. Výkonnost podle mě není v tom, že děláme hodně, ale, že děláme to, co má smysl. Produktivitu a výkonnost musíme tedy z linek a strojů přesunout na byznys modely, ve kterých budeme vyrábět pouze to, co je třeba, nebudeme drancovat přírodu a zatěžovat životní prostředí odpady, nebudeme všechno vlastnit, ale budeme sdílet produkty a služby (auta, stroje, informace, znalosti, funkce informačního systému apod.). Snižování nákladů a zvyšování produktivity slouží pouze úzké skupině lidí, která je stále bohatší. Ti ostatní, které v podnicích volají zdroji, mají méně volného času než jejich rodiče, půjdou do důchodu o deset let později, mají horší sociální a zdravotní zabezpečení a jejich reálné mzdy jsou stále stejné.

Vraťme se však ke snižování nákladů. Velký automobilový koncern si objedná modul u dodavatele a dodavatel součástku na Slovensku - s předepsaným výkresem, materiálem a cenou. Slovenský technik by uměl součástku vyrobit mnohem lépe, ale nikdo mu nedovolí změnit nekvalitní materiál ani některé parametry výkresu. Měkký materiál způsobuje problémy při výrobě, kontrole kvality, i manipulaci, dodatečné operace a prodražení výroby. Jeho změna by přinesla úspory, ale obrátit se na vývojáře ve všemocné automobilce si nikdo nedovolí. Obchodník a odběratel si píší maily o ceně a někteří ředitelé v zasedačkách vytyčují cíle a ukazatele - všichni odtržení od reálného světa materiálového inženýrství, konstrukce a technologie. Když navrhneme setkání techniků a společný postup, všechny zbytečné mezičlánky protestují. A tak se maily, vyjednává a vypráví o nákladech a cenách bez reálných informací. Potřebujeme znovu posadit za jeden stůl konstruktérů a technologů, respektovat zákony fyziky, mechaniky a pružnosti pevnosti, nahrazovala technickou dokumentaci Excelem a PowerPointem.

 
Ti nahoře neřeší detaily, ale v detailech je zakopaný pes. Velké žvásty se často říkají v zasedačkách i na téma Průmysl 4.0, digitalizace nebo smart industry. Prázdné řeči o kyberneticko-fyzikálních systémech, i když nikdo přesně neví, co to znamená.

Snižujeme náklady bez poznání souvislostí, zvyšujeme produktivitu, ale nevidíme efekty v lidských životech. Ti nahoře se vykořisťují sami - běží za úspěchem a cíli. Jsou posedlí prací a novými výzvami. Dokud se nezhroutí. Ti pod nimi jsou předmětem "motivačních" manipulací a tlaků. S jediným cílem - více produkovat a méně spotřebovat. Divný svět workoholiků a jejich otroků. Jedni jsou zaměstnáni prací a ti, kteří práci nemají, trpí osamělostí a sociální izolací. Osamělost zabíjí. A jdeme dál - 40 až 50 procent pracovních míst prý bude v příštích deseti až patnácti letech automatizovaných. Problém není v tom, že stroje začínají být v mnoha činnostech lepší než lidé, ale v tom, že se lidé stále více podobají strojům. Produkujme potraviny a na konci je vyhazujeme. V EU se prý vyhodí až třetina potravin, což je 88 milionů tun ročně (173 kg / osoba / rok). Jaké plýtvání surovinami, energií, vodou, prací lidí, na druhé straně si až 10% lidí v EU nemůže dovolit kvalitní jídlo. V Evropě máme 4 miliony bezdomovců a 11 milionů prázdných bytů.

Nezdá se vám, že ve firmách přibývají lidé, kteří pouze prostřednictvím kliknutí obrázky v PowerPointu, píší divné maily, rozhodují bez rozumu a jednají bez srdce. Ti nahoře často vymýšlejí nesmysly a ti dole se jim to bojí říct. Roboty, automaty a počítače jsou rychlejší a spolehlivější než lidé, ale nemají svědomí a cit. Bohužel stále více se na začínáme podobat - potlačujeme zdravý rozum, duši a srdce, tedy to, co nás od nich odlišuje. Ne stroje jsou hrozbou pro lidi, ale lidé, kteří se postupně mění na stroje. Ne prázdné ekonomické čísla a vyšší produktivita zlepší životy lidí v naší zemi. Chybí nám tři věci - morálka, důvěra a spolupráce.

Několik mýtů o snižování nákladů

  • Snižování nákladů vede ke zvýšení konkurenční schopnosti firmy. Většinou to není pravda, protože se snižování nákladů dosahuje různými triky a manipulacemi (outsourcing, redukce nákladů na úkor kvality, úspory na papíře), jejichž hlavním motivem jsou odměny pro konzultanty a management. Kromě toho, že nesmyslný tlak na redukci nákladů často přináší chyby v procesech, nekvalitu a reklamace, dochází i k demotivaci lidí, likvidaci dodavatelů, snižování funkčnosti a životnosti výrobků, poškozování jména firmy u zákazníků apod.
  • Třeba mít ambiciózní cíle a vytvářet trvalý tlak na dodavatele a lidí v podniku a výsledek se dostaví. Lidé pod tlakem ztrácejí motivaci, brání se změnám, každý cíl má technický limit daný materiálem, konstrukcí nebo technologií. Je pravdou, že vznikají nové materiály, nástroje a stroje, ale tlak na náklady často vzniká od stolu, z kanceláři a lidé, kteří vytáhnou na stůl kusovníky, výkresy a technologické postupy, jsou někdy označováni za ty, kteří vše komplikují a zdržují. Jenže náklady nelze snížit v PowerPointu pana ředitele nebo excelu nákupního referenta.
    

Obr. 2.: Snižování nákladů verzus inovace
  • Když chceme obstát v byznysu, musíme se podřídit jeho pravidlům - všichni snižují náklady a šanci dostávají pouze ti, kteří nabídnou nejnižší cenu. Není to tak! Pokud jsou pravidla špatná, tak je můžeme změnit, nebo si vybrat jinou hru (jiný byznys), kde jsou pravidla normální. Nedávno mi říkal jeden obchodník, který nabízí své produkty v elektronických aukcích. Několik týdnů před spuštěním aukce se kontaktují konkurenti a sjednávají si podmínky, za kterých odstoupí. I v tomto byznysu však existují trhy, zákazníci a segmenty, kde nerozhoduje nejnižší cena. Artur Gevorkyan má ve své firmě plakát s nápisem - "Náš zákazník není náš pán," a s úsměvem pošle nevhodného zákazníka ke konkurenci. Jiný příklad: Šéf jedné z nejúspěšnějších Slovenských potravinářských firem jednal se šéfem obchodního řetězce. Odmítl podepsat jejich nevýhodnou smlouvu a ředitel řetězce mu řekl, že kdyby byl majitelem jeho firmy, tak ho propustí, protože Horalka nebude v jejich řetězci. Ředitel mu s úsměvem odpověděl: "Kdybych byl majitelem vaší firmy, tak vás propustím, neboť Horalka nebude ve vašem řetězci. Horalka po čase zvítězila a řetězec přijal podmínky dodavatele.
Obr. 3.: Pod tímto plakátem se rád fotografuje majiteľl firmy Gevorkyan
Obr. 4.: Kde vznikají náklady?

V jedné automobilce jsme připravovali speciální dvoudveřový model auta do výroby. Normy nám vycházeli nižší, ale průmysloví inženýři nám řekli, že to controllingu neprozradí, aby mohli každý rok dělat "racio." Rozumíte? Na začátku se provede umělá rezerva a z té se pak provádí "plánované" zlepšování. V dalších letech zakládali "externí" firmy a přenášeli do nich část výroby, aby jim vyšla plánovaná produktivita, měřená na počet pracovníků. Ždímá své dodavatele a neplatí jim včas faktury, přistihli je při podvodech s produkty a musí platit velké pokuty. Až tak daleko vede nenasytnost a touha po zisku. Stále tam straší efekt Jose Ignacia Lopeze, který snižoval náklady u dodavatelů tak, že ničil kvalitu výrobků, ale i dodavatelů samotných.

Nedávno mi jeden manažer řekl, že i k nim přicházejí různí "experti" na snižování nákladů a noví plant manažeři, kteří mají posunout hranice dál. A posouvají
„Lidé si nemysleli, že může přijí ještě větší idiot než ten předtím – a příjde," říká manažer.

 
Všichni snižují náklady. V supermarketech jsou letáky o nejnižších cenách, ale mnozí by uvítali raději vysokou kvalitu. I firmy si najímají experty, kteří dělají divy na počkání. Alespoň na papíře nebo flipchartě. Víte co udělají, když nejsou objednávky? Jasné! Otevřou excelovskou tabulku a napíšou do ní úspory. Nejdříve se snižují náklady u dodavatelů, pak se redukují "nadbyteční" pracovníci, plochy a zásoby.
Nic proti snižování nákladů. Mnohé projekty pod názvem "cost attack" nebo "double digit" mi však připomínají spíše útok na zdravý rozum. Ušetří plochu, ohradí ji páskou a vyčíslí úsporu. Dodnes jsem nepochopil, jaká je úspora z prázdné plochy, kterou mám v hale, vytápí se a nestojí na ní žádný stroj.

Stejně nechápu, jak lze zvýšit celkovou účinnost zařízení redukcí ztrátových časů, když klesají objednávky a vytížení tohoto stroje. Pokud to nestačí, tak pojďme redukovat náklady na lidi. Ušetříme síly nebo pomocného dělníka a zároveň snížíme výkon drahého stroje o 10%. Když se šetří, tak se šetří, ať to stojí co to stojí. Oblíbené jsou i programy redukce nákladů na vzdělávání. Nerozumím, proč se peníze na vzdělávání nazývají náklady a peníze na stroje investice. Jeden ředitel mi jednou řekl, že nedává peníze na vzdělávání svých pracovníků. Kdyby prý hodně věděli, tak by mu utekli ke konkurenci. Takto mnoho nevědí a zůstanou. A ředitel mezi nimi určitě vynikne.

 
Excel je geniální nástroj. Můžete tam napsat cokoli a šéfové tomu uvěří. Tabulka vypadá tak, jakoby to někdo vypočítal nebo optimalizoval. Nemáte objednávky? Napište je do excelu. Že nakonec nepřišly? Tak si vymyslete jiné! Nestačí ušetřit jeden milion, ale dva? Tak tam napište dva. Že se to nedá? Napište katalog opatření. Nestačí? Tak tam napište odpovědné osoby - nejlépe ty, kteří nejsou přítomni, nebo nechápavě kroutí hlavou. Opatření se nesplnily? No tak napište další. A takto to dělejte pořád dokola. Že to jednou praskne? No a co? Zodpovědní budou povýšení a nevinní potrestáni.

Obr. 5.: Náklady versus čas
Přestaňme blbnout. Firmy nevydělávají na šetření, ale na prodeji. Výsledky podnikání závisí spíše na lidech ve firmě, jako na strojích. Mohli bychom být mnohem efektivnější, kdybychom do firem nevpustili hlupáky, kteří hledají rychlé úspory, aniž porozuměli produktu, konstrukci, technice, technologii a celému systému. Náklady dolů! V jedné firmě ušetřili na tom, že přestali chodit kamiony do zahraničí. Super úspora, která vznikla tak, že si zákazníci přestali objednávat jejich výrobky. Jiní redukovali náklady na nákup tak intenzivně, že zničili klíčového dodavatele a dnes musí s mnohem většími náklady hledat a klasifikovat nového. A to ještě nemluvím o systematické demotivácii lidí, kterým "experti na šetření" svými nápady berou veškerou energii. Normální lidé kroutí hlavou a odcházejí, hlupáci a farizeové se tváří, že vše funguje - aby přežili.

Pokud jste se našli v předchozích řádcích, tak se zamyslete nad tímto:
  • Kdo najde odvahu a zakřičí, že císař je nahý?
  • Kdo ukáže, že šetřením na materiálu, práci a procesech můžeme snížit náklady v procentech, ale inovacemi a změnou byznys modelu můžeme dosáhnout desítky procent v tržbách a ziskovosti?
  • Kdo přesvědčí lidi v podniku, aby se spíše dívali na příležitosti v okolí podniku (nové byznys modely, průlomové technologie, transformační trendy, inovace) než na nesmyslné redukce nákladů v excelovských tabulkách?
  • Kdo vytvoří v podniku inovační ekosystém, propojí lokální specialisty a jejich znalosti s externími experty?
  • Kdo nastaví firmu na to, aby opustila krátkodobé a zoufalé pokusy o přežití a začala skenovat, interpretovat a využívat změny ve svém okolí?
Mnozí z nás chodí do práce a vykonávají všechno, co matrix okolo nich požaduje. Každý den, množství úkolů, projektů, auditů, workshopů a prezentací, jejichž smysl se nám v tom stresu někdy ztrácí. Už neděláme na prioritách, které nás posouvají k cílům, ale na úkolech, pro toho, kdo nejvíc křičí. Ztrácí se nám cíl i cesta k němu. Hlavně, že snižujeme náklady, abychom přežili. Ale přežití závisí na spolupráci, adaptabilitě, inovacích a učení, nikoliv na snižování nákladů.

Chcete odebírat newsletter IPA Czech?

Zůstante s nami ve spojení s newslettrom IPA a vyberte si, o které informace máte záujem.

Komentáře

Tento článek zatím nemá žádne komentáře. Budte první!

TOP články

Exponenciálny svet a čo pre nás ...V rámci konferencie „Očakávajme neočakávané" budeme ...

Korelácia Industry 4.0 a nástrojov Lean ...V súčasnej dobe sa organizácie snažia využívať princípy ...

Keď prichádza nové na svetPripadám si niekedy ako pôrodník. Lekár pomáha pri pôrode ...

Nejnovější články

Spájanie inovátorovŽijeme vo svete prepájania vecí a ľudí. Naše deti sa v ...

Flexibilní výrobaVybudujte si svůj byznys bez zbytečného rizika, ...

Manipulace a komplex méněcennosti nebo ...Manipulaci obecně charakterizuje strategie, při ...
© 2012 IPA Czech, All rights reserved